Větší funkcionalistickou vilu, než je Palmeho rezidence v Krásné Lípě, bychom v Česku hledali těžko. Majitel místní textilky si svůj modernistický palác nechal postavil ve 20. letech minulého století a dal architektovi obrovskou tvůrčí volnost. A protože dům projektoval nekonformní architekt Hans Richter, vznikla fascinující stavba, budící dodnes obdiv, ale i odpor.

Zářivě bílá fasáda a hranaté tvary zaručují, že vila neujde pozornosti žádného kolemjdoucího. Pětipodlažní dům je v prudkém svahu, čehož využil architekt k vybudování soustavy terasových zahrad. Vyvýšená poloha zároveň zaručuje daleký výhled skrz velká rohová okna. To zpříjemňuje pobyt zvlášť současným obyvatelům - klientům ústavu sociální péče pro mentálně postižené.

Odborníci nešetřili chválou, místním vyrazila stavba dech

To, že si právě Josef Franz Palme nechal postavit avantgardní vilu, asi nikoho v okolí nepřekvapilo. Byť mu v době stavby bylo kolem šedesáti, měl stále moderního ducha. Vždy se projevoval progresivně a díky tomu měl úspěchy v podnikání.

Schindlerova továrna na pletařské zboží v Krásné Lípě dosáhla rozkvětu, právě když do ní Palme na konci 19. století vstoupil, inicioval nákup parního stroje, vybavil ji elektrickým osvětlením a nechal přistavět několik nových hal s pletařskými stroji. Jednu z nich navrhl roku 1926 právě drážďanský architekt Richter.

Kdy začal Palme stavět vilu, není přesně známo. Původní plány se po válce ztratily. Nejspíš to bylo kolem roku 1925, neboť historická pohlednice Krásné Lípy zachycuje vilu, ale novou tovární halu ještě ne.

Stavbu zahájilo bourání staré vily v historizujícím slohu. To, co místo ní vyrostlo, vyrazilo lidem dech. Pro většinu z nich byla nová vila nestravitelná. Stala se i tématem glos v tisku, které rezidenci označily za “opičárnu“. I dnes vyznavačům klasických tvarů stavba neladí s krajinou. Zato odborný tisk nešetřil chválou. Přirovnával ploché střechy k letišti, vyzdvihl terasové zahrady a označil Palmeho za nejideálnějšího stavitele, pro kterého kdy Richter pracoval.

Členité podlahy mají všude spoustu malých schodišť

Vila je velmi rozlehlá, zastavěná plocha by zabrala fotbalové hřiště. Pestrá skladba jednotlivých částí vyvedená v pěti výškových úrovních jí ale dává vzdušnost.

Vchod je v patě věže. Z předsíně míří dlouhé mramorové schodiště do centrální haly, což je velký sál vysoký přes dvě patra. Stěny až ke stropu kryje obložení z tmavě mořených dřevených desek. Na celou výšku místnosti navrhl architekt i velká okna v čelní stěně, která ve spodních partiích slouží jako vstup na terasu.

Z haly vedou dvoukřídlé dveře do reprezentačních salonů. Dnes slouží hala jako jídelna a kulturní sál a salony jsou největšími ložnicemi obyvatel ústavu.

O patro výš vede dřevěné dvouramenné schodiště, které vyniká originálním zábradlím s motivem mříže. Jsou tu pokoje klientů a sesterny. Z původních prvků tu zbyly ještě některé dveře a okna s klikami. V jedné z ložnic zůstaly i vestavěné skříně a dřevem obložený výklenek záhadného účelu. Nejkrásnější místností je v tomto patře pokoj s velkým rohovým oknem, odkud je vidět na Schindlerovu továrnu.

Vila překvapuje členitostí podlah. V úrovni jednoho patra se neustále stoupá a schází po malých schodištích. Je to sice zpestření stavby, ale současným obyvatelům to trochu stěžuje pohyb po budově.

V nejvyšším patře věže je dvoupokojový byt s krbem. Zřejmě býval bytem služebnictva. Celou věž pak propojuje jídelní výtah, který slouží ke svému účelu i dnes.

Dům nedávno prošel rekonstrukcí. Nejvíc se přestavba dotkla části přilehlé k boku věže, která dříve sloužila jako byt správce. Domek byl v 90. letech nastaven o dvě patra, přičemž stavitel se snažil citlivě použít architektonické prostředky, jež ladí s původní stavbou. V přístavbě vznikla nová kuchyň a nezbytné výtahy.

V suterénu zůstaly klenuté stropy z původní staré vily

Při pohledu na rozsáhlé střechy je jasné, proč byly přirovnávány k letišti. Představují plochu 600 čtverečních metrů. Plochá střecha je typickým prvkem funkcionalismu.

Střešní plochou jsou svým způsobem i terasy se zahradami, protože pod nimi se nachází suterén. Centrálním prostorem zahrad je atrium, uzavřené železobetonovými pergolami s mřížovým dřevěným plotem. Uprostřed mají klienti bazén.

Suterén skrývá technické zázemí vily, dnes tu mají klienti keramickou dílu, tělocvičnu apod. Prostory nesou překvapivě klenuté stropy, které jako by do funkcionalistické stavby nepatřily. Nedávná rekonstrukce odhalila jejich původ.

„Při probourávání nového průchodu objevili zedníci zazděný kamenný portál. Vyšlo najevo, že novostavba využila suterén staré vily. Aby bylo možné portál zachovat, změnili jsme projekt a dnes je tento stavební prvek ozdobou suterénu,“ říká ředitel ústavu Jaromír Soukup.

Sklepy skrývají ještě jedno tajemství - speciální odvodňovací systém. Dům stojí přilepený na skále a aby ho voda ze svahu nezavlhčovala, nechal architekt mezi skálou a zdí postavit soustavu šachet odvádějících vodu mimo dům.

Po válce dům sloužil jako rekreační objekt lidem z ČKD

Palme přišel o dům v lednu 1948, kdy soud rozhodl o zabavení vily, neboť majitel „neprokázal, že zůstal věren ČSR, nikdy se neprovinil proti ČSR a že trpěl pod nacistickým terorem neb činně se účastnil boje za osvobození ČSR.“

Palmeho potomci pokračovali už v Německu ve výrobě pletařského zboží a založili firmu dnes známé oděvní značky Bellinda.

Krásnolipský objekt zatím po válce využíval národní výbor. V září 1949 převzal vilu podnik ČKD jako rekreační objekt pro zaměstnance. V té době měl dům ještě veškeré vybavení, jak svědčí předávací protokol. Fotografie jídelny z 50. let ještě ukazuje původní zařízení stylovým nábytkem doplněné obrázkem Stalina. Do současnosti se z toho všeho dochovaly jen stojací hodiny v hale.

V roce 1951 získal dům podnik Elite pro zřízení závodního klubu a jeslí. Nakonec připadl městu Praha, které v klidné přírodě zřídilo domov důchodců a posléze ústav pro mentálně postižené. V pozoruhodné vile, jíž se po celou dobu v Krásné Lípě nikdy neřeklo jinak než Palmovka, loni ústav oslavil padesát let od svého založení.

Článek vyšel 20.1.2007 v severočeské příloze MF DNES